Tato vytrvalá rostlina patří do čeledi lilkovitých ( Solanaceae ) ,kam patří např.rajče,paprika,brambor y…Rajčenka pochází z vysokohorských oblastí And ,Peru a Brazílie kde roste až do výšky 2000 m.n.m..Rajčenka se pěstuje i na plantážích pod obchodním názvem – Tamarillo ,hlavně v Austrálii a na Novém Zélandě.V Hukvaldském Tropicu ,pěstujeme Rajčenky již od roku 1983.Tato nenáročná,rychle rostoucí a brzy plodící rostlina na Hukvaldech brzy zdomácněla a co se týče plodnosti,se jí do dnes žádná rostlina nevyrovnala.
Rajčenka je nízký , stále zelený strom s bylinnými větvemi ,velkými listy a typickými lilkovitými květy. V květináči dorůstá do výšky 2 m , na plantážích až do 5 m.V tropech Rajčenka kvete po celý rok , takže má najednou květy , nezralé i zralé plody.Plody , které jsou červené barvy ,vyskytují se však i žlutoplodé odrůdy, velikosti slepičího vejce . Jsou ve shlucích od 3 do 12 a dozrávají v našich podmínkách postupně od září až do jarních měsíců.Plod je sladkokyselé chuti , něco mezi jahodami a ananasem s příchutí černého rybízu.Plody sklízíme když jsou nejenom vybarvené , ale začínají měknout.Plod je nejlépe rozříznout a dužinu vybrat lžičkou , kolem slupky je totiž dužina nahořklá .Dužinu můžeme také podávat se šlehačkou , čímž získáme atraktivní pohoštění vynikající chuti.V zemích,kde se rajčenka pěstuje na plantážích , se její plody zpracovávají na džemy,kompoty,vyrábějí se s ní také želé a cukrovinky.Plody rajčenky mají vysoký obsah vitamínu C a provitaminu A a taky vitaminy skupiny B a mineralní látky , hlavně draslik ,fosfor hořčík,vápník a železo.
Rajčenku pěstujeme v lehké humózní půdě .Velikost nádoby pro dospělou rostlinu by měla být minimálně 10 l.Rajčenka roste v dobrých podmínkách velmi rychle a začíná plodit již ve stáří dvou let a první úroda v dostatečně velké nádobě , bývá až 40 plodů.,pokud se jedná o řízkovanec s plodící rostliny plodí ještě dříve než semenáč,plodnost však není tak vysoká jako u rajčenky vypěstované ze semene.Rajčenku můžeme pěstovat od jara do podzimu venku na zahradě ,pokud možno na slunném stanovišti, kde je opylována hmyzem , při pěstování v bytě musíme květy umělé opýlit.
Během vegetace, dostatečně zaléváme a jednou za 14 dnů přihnojujeme běžnými tekutými hnojivy , popřípadě vykvašeným kravincem ředěným před zálivkou v poměru 1:10.Rajčenka je velmi odolná na nízké teploty .Můžeme jí tedy nechat venku tak dlouho dokud nehrozí první mrazíky.Listy se poškodí při teplotě 0°C ,větve při teplotě -2 °C .Rajčenku zimujeme nejlépe ve světlé chladné místnosti , při teplotě 5 – 15°C a omezené zálivce.Pokud tuto možnost nemáme , umístíme jí těsně u okna , aby nerovnováha světla a tepla nezpůsobila opad listů.Kdysi jsem jednu rostlinu pěstoval v koši z umělé hmoty o průměru 50 cm .V půlce května jsem jí zakopal i s košem na zahradě a jámu vyhnojil kompostem.Kořeny rychle prorostly do okolní zeminy a taková to rostlina pak rychleji roste a více plodí.Na podzim když už je riziko mrazíků se Rajčenka vykope a kořeny , které prorostly košem se uříznou a koš se obalí folií , aby kořenový bal příliš nevysychal a Rajčenka se přenese na zimoviště.Rajčenka pěstována tímto způsobem dávala kolem 100 plodů. .Rajčenka se dá velmi dobře upravovat řezem , který dobře snáší.Na Rajčenku můžeme také naroubovat Rajče , které se tímto stává trvalou rostlinou.
Rajčenka je velice nenáročná a odolná rostlina s vysokou plodností při pěstování v nádobě,která se vám při dobré péči odmění spoustou chutných plodu,které se v dnešní době,kdy již nejsou fronty na banány, sice běžně prodávají,avšak jeden plod stojí 30 až 40 kč . Plody , které si sami vypěstujete a dozrají přímo na rostlině , jsou vždy chutnější než ty dovezené,které se sklízejí předčasně aby vydržely transport.
