Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Je problém osadit rostlinami terárium, které se vytápí na vyšší teploty kolem 30 °C, kdy dochází, hlavně v zimních měsících, k velké nerovnováze světla a tepla. Čím vyšší máme teplotu, tím více světla rostliny potřebují a naopak. Při vyšších teplotách rostliny vyčerpávají rychle zásobní látky, které načerpaly během jarních a letních měsíců. Žijí vlastně na dluh, neboť mají málo světla a nedokáží si fotosyntézou vytvořit látky potřebné k životu.
Další problém je ten, že málokdo má terárium u okna. V zimních měsících je intenzita světla tak malá, že i venku je světla nedostatek. Z toho mála nám ještě něco ubere okenní tabule a v místnosti pak světlo ubývá do čtverce, tak, že například jeden metr od okna je již jen asi 25 % světla. Vypadá to sice, že těsně u okna a třeba 2–3 m od okna je světla stejně, není to však bohužel pravda, neboť lidské oko je přizpůsobivé množství světla a nedokáže to posoudit. Zkuste si to změřit například expozimetrem na fotoaparátu.
Pokud máme terárium hned vedle okna, je také intenzita světla nevyhovující, toto se však dá vyřešit umělým přisvětlováním. Nestačí však na to žárovky, které se často používají na vyhřívání terárií. Žárovka má špatné složení světelného spektra, vhodnější jsou výbojky a zářivky. Dostaneme koupit i speciální zářivky na rostliny a akvária, které jsou ideální. Svítit by se mělo 10–12 hodin denně a zdroj světla by neměl být od rostlin dále jak 50 cm. V dnešní době není problém toto plně automatizovat spínacími hodinami, výhodou zářivek je i malá spotřeba elektrické energie. Tímto způsobem se dá pěstovat spousta druhů rostlin, hůře se takto pěstují jen druhy, které v přírodě rostou na plném slunci, kde mají k dispozici několik tisíc luxů, což se dá umělým osvětlením těžko nahradit. Patří sem hlavně kaktusy, sukulenty, některé druhy palem apod..
Některé rostliny, jako například bromélie, se dají naaranžovat v teráriu i na větev. Rostlinu vytáhneme z květináče, kořenový bal obalíme mechem, kokosovým vláknem apod. a omotáme drátem, silonem nebo jemnějším pletivem a upevníme na větev. Bromélie zadržují ve svém středu vodu, takže je to ideální rostlina k chovu některých žab. Některé rostliny se dokáží plazit po dřevě, kamenech nebo polystyrénu, např. Ficus pumila nebo Hedera helix, takže jimi můžeme nechat porůst třeba celou zadní stěnu terária, což vypadá velice efektně. Nejlépe se vytváří terária pro různé druhy žab, sklípkany, menší plazy.. Problém bude s plazy, kteří rostliny okusují.
Mám dva čtyřleté leguány zelené, v části tropického skleníku 2×2×4 metry, kde jsem měl Narančilu (Solanum guitoense), což je rostlina s 50 cm velkými listy, na kterých jsou z obou stran trichomy a 2 cm velké ostny. Velké husté ostny jsou i na kmeni. Tato 2 m vysoká rostlina však vydržela jen asi 2 měsíce i když měli leguáni k dispozici pravidelně dostatek krmiva. Nekupujte raději rostliny prodávané v některých supermarketech, nejsou moc valné kvality, což může být také příčinou neúspěchu. I když napohled vypadají v dobré kondici, bývají často pěstované ve sklenících napuštěných dusíkem a s řízeným klimatem.
Takováto rostlina rychle roste a vypadá zdravě, ale musí se pak aklimatizovat na jiné podmínky, což se vždy nemusí podařit. Je to něco podobného, jako když se pěstují akvarijní rostliny na suchu. Narostou rychle a vypadají zdravě, avšak naučit je zase žít ve vodě je složitější. Pozor také na to, abychom si s nějakou rostlinou nezavlekli do terária škůdce. Chemická ochrana v teráriu je nemyslitelná. Naštěstí se většině škůdcům ve vlhkém teráriu nedaří a rostliny, které si představíme, bývají škůdci napadány jen výjimečně. Rostliny nepřeléváme, všechny tyto rostliny potřebují být vlhké, ne však přemokřené. Pokud hodně zaléváme, vytlačíme z půdy kyslík a odumřou nám kořeny. Většina rostlin spíš snese krátké vyschnutí substrátu, než přemokření. Pozor taky na jedovaté rostliny, jako například Datura, Diffenbachia, Ardisia, Oleandr, Croton, Cyclamen, Hoya, Ephorbia, Dipladenia apod. Nevhodné do terária jsou všechny subtropické rostliny, které v zimních měsících vyžadují teploty mezi 5–15 °C. Do této skupiny patří například myrta, olivovník, granátové jablko, vavřín, citrus, camelia, čajovník…
Vhodné druhy rostlin do terarií :
Celá čeleď broméliovitých. Jedná se o rostliny, které většinou žijí na stromech, takže je můžeme pěstovat na dně terária i na kamenech a větvích. Do této čeledi patří nejenom Guzmania, Neoregalia, Aechmea, Vriesea, Cryptanthus apod., ale i rod Tillandsia s asi 450 druhy. Tillandsie se dají lepit na kameny nebo větve. Mají však vyšší nároky na světlo než ostatní bromélie, hlavně druhy s hodně stříbrnými listy. Tillandsie jsou velice nenáročné rostliny, které ve své domovině ve střední a jižní Americe rostou nejenom na stromech a skalách, ale i například na kaktusech, drátech elektrického a telefonního vedení, na střechách a podobně. V přírodě rostou jen z prachu a rosy. Tillandsie dorůstají většinou dle druhu 5–30 cm, větší druhy jsou spíš výjimkou. Tillandsie jsou rostliny, které mohou růst bez kořenů, některé druhy kořeny ani netvoří, můžeme je lepit jakýmkoliv lepidlem, nejlépe však silikonovým tmelem. Tillandsie kvetou většinou fialovými květy, kvetení trvá 4–6 týdnů.
Tillandsie snesou i velice suché terárium, musíme je však minimálně 1× denně porosit nebo namočit. Z dalších rostlin se do terárií hodí Selaginella, Adiantum, Pteris, Asplenium, Nephrolepis, Anthurium, Tradescantia, Philodendron, Hedera, Scindapsus, Peperomia, Platycerium, Ficus pumila, Fittonia, Chlorophytum. V teráriu můžeme také pěstovat některé druhy orchidejí, např. rody Oncidium, Brasia, Phalaenopsis, Paphiopedium, Cattleya. Většina orchidejí roste epifytně (na stromech), pěstujeme je proto buď přívázané s kouskem mechu na kůře nebo v květináčích, nikdy však v běžném substrátu, ale ve směsi dubové nebo borové kůry, kousků polystyrénu, mechu a dřevěného uhlí. Zaléváme vždy až po krátkém vyschnutí. Většina rostlin popsaných v tomto článku dosahuje v dospělosti velikosti 5–20 cm, jsou proto do terárií vhodné nejenom pro svou nenáročnost, ale i velikost.
