Je stará kulturní dřevina původem z jihozápadních oblastí malé Ásie. Odhaduje se, že v Mezopotámii se pěstoval již před 4 tisíci lety. Nyní se pěstuje v subtropech celého světa a na mnoha místech roste i planě. Je to keř nebo strom, dorůstající v přírodě až do výšky 5m.
Fíkovník je zvláštní tím, že jako jediný ze svého rodu ( rod Fícus má asi 1000 druhů) má opadavé listy, jako jediný má jedlé plody a roste v subtropech a ne v tropech, jako všechny ostatní fíkusy. Fíkovník pěstujeme v těžší, ale propustné půdě, bohaté na humus, mírně zásadité až neutrální. Nádoba by měla být dostatečně velká, neboť fíkovník má větší kořenový systém, než jiné rostliny.
Během vegetace vyžaduje dostatečnou zálivku, hlavně při tvorbě plodů, a 1x za 14 dni přihnojujeme běhen vegetace tekutými hnojivy. Můžeme použít i vykvašený kravinec nebo slepičinec, ředěný před zálivkou v poměru 1:10.
Fíkovník můžeme tvarovat řezem, který velice dobře snáší.
U nás pěstované odrůdy vytvářejí plody partenokarpicky (bez opylování). Odrůdy, které potřebují opylování u nás neplodí, neboť opylování zprostředkovává žlabatka fíkovníková, která však u nás nežije. Dovezeme-li si fíkovník např. z dovolené , a nebo když si jej vypěstujeme ze sušených plodů, nemáme 100% jistotu, že nám takováto rostlina bude plodit.
Fíkovník můžeme pěstovat od jara do podzimu venku na zahradě, popřípadě ve skelníku nebo fóliovníku. Plody dozrávají průběžně od července až do prvních mrazíků. Zimujeme v chladné místnosti při teplotě 0-10°C. Rostlina je opadavá , takže můžeme zimovat i v úplné tmě. Při zimování nezaléváme, jenom udržujeme substrát mírně vlhký. Pokud fíkovníku během zimy nezajistíme toto chladnější zimování, plodí nám rostlina daleko méně a nebo vůbec. Koncem února rostlinu dáme ze zimoviště např. do bytu a začneme ji více zalévat a hnojit, aby brzy narašila a nasadila plody.
V půlce května, kdy už nehrozí jarní mrazíky, dáváme rostlinu ven na zahradu. Nejdříve ji umístíme do polostínu, neboť listy, které v bytě narašily , by se velice lehce na plném slunci spálily. Starší rostliny můžeme pěstovat i celoročně venku, musíme však vysazovat např. k jižní stěně domu, jinak by nám celá úroda nestihla do prvních mrazíků dozrát. Při tomto způsobu pěstování je lépe rostlinu na zimu zakrýt např. chvojím, pytlovinou apod.
Na Hukvaldech jsme zkoušeli pěstovat Fíkovník také venku.Byl však problém z dozráváním plodů,neboť máme zahradu na severozápadním svahu.V současné době,se však objevila na našem trhu ,nová odrůda Peretta,která má větší mrazuvzdornost,než ostatní odrůdy.Ale hlavně jí stačí kratší vegetační období,takže by mělo dozrávat více plodů,než u ostatních odrůd.
