Je jistě příjemné vyrazit někde do přírody a poslouchat jak zpívají ptáci,protože jsou šťastní , svobodní a mohou létat kde se jim zachce.
Také v televizi lze často pozorovat volně žijící zvířata , například lvy v Africe ,jak se volně procházejí a kolem je vidět spousty zvířat,které si mohou kdykoliv ulovit ,stačí si jen vybrat co to bude. Ještě jednodušší to má gepard,který dokáže vyvinout rychlost kolem 100km /hod.
Vypadá to,že zvířata ve volné přírodě, si oproti těm co jsou chovaná např. v zoologických zahradách, užívají svobody a nemají žádné starosti.
Skutečnost je však úplně jiná .Ptáci zpívají protože si tak hájí své teritorium a většinou se mají co ohánět ,aby se uživili a musí se mít na pozoru před různými predátory.
U kočkovitých šelem je úspěšný jen asi každý 10 pokus něco ulovit a třeba geparda,který sice dokáže vyvinou vysokou rychlost ,ale jen na vzdálenost asi 400m ,často o kořist připraví lvi nebo hyeny.
Šelmy také musí být při lovu velice opatrné, aby se nezranily, neboť pokud nedokážou nějakou dobu lovit ,můžou uhynout hlady.
Také starší zvířata hynou hladem a dožívají se nižšího věku,než chovaná v zajetí.
Teritorium kočkovitých šelem je například u tygra 40-180 km2 . A u usurijského tygra to může být až 3 000 km2.
Různých nepřesných a nepravdivých informací ,například had je slizký,kočka je falešná ,puma je černá…je bohužel mezi lidmi spousta.
Může za to hlavně televize ,která namísto ,aby podávala pravdivé informace, tak divák naopak často vidí v různých filmech nebezpečné hady ,šelmy, piraně a spoustu dalších zvířat ,jež se ve skutečnosti chovají zcela odlišně.Někteří ochránci zvířat by měli shlédnout nějaký dokument například na National Geografic Wild.Viděl jsem například dokument o lvici,kterou napadl hroch a zlomil spodní čelist.Asi si dokážete domyslet jak takovéto zvíře ve volné přírodě dopadne.
Myslím si ,že ochrana zvířat by se měla brát rozumně a nedívat se na každé zvíře,které je chované v kleci jako na týrané.
Slyšel jsem kdysi názor,že zoologická zahrada je pro zvířata luxusní hotel.S tímto názorem souhlasím.
Zvířata chovám asi 40 let a za tu dobu jsem měl možnost poznat spoustu chovatelských zařízení.
Viděl jsem ,hlavně po revoluci ,chovatelská zařízení na chov plazů,kočkovitých šelem,drápkatých opiček,papoušků…na opravdu vysoké úrovni .Ale třeba i 2 pumy v kleci 2 x 2 m,nebo loskutáka v kleci 30 x 40 cm,kde měl 1 bidlo o průměru jen asi 10mm a byl krmen salámem.Majitelé,kteří jej tenkrát prodávali,neboť zjistili,že vydržet s ptákem ,který má řídký trus, v bytě je dost náročné, si vůbec neuvědomovali,že jej vlastně týrají. Také je vidět stále více obézních psů a někdy i koček.
Pokud chceme chovat jakékoliv zvíře ,měli bychom si nejdříve zjistit co to přesně obnáší.
A až pak, když zjistíme,že mu můžeme zajistit potřebnou péči ,si jej teprve pořídit .V praxi to bohužel často funguje opačně.Spousta zvířat pak po zjíštění ,že třeba papoušek,kterého si někdo pořídí ,aby byl ozdobou domácnosti, často křičí a prach s peří taky nevypadá moc hezky ,pak po čase putuje k jínému majiteli.
Což pro zvíře,které je většinou fixováno na určitého člověka, není idealní řešení.
V ČR však máme ochránce zvířat,kteří nám jistě poradí,jak se ke zvířatum správně chovat.I zde však platí,že když dva dělají totéž,není to vždy totéž.
Ochránce zvířat bych rozdělil do dvou skupin.
1. Lidé,kteří pro ochranu zvířat opravdu něco dělají,provozují záchranné stanice,útulky pro psy a kočky ,ornitology,kteří se starají o volně žijící ptáky …Znám paní , která před několika lety zjistila , že při těžbě dřeva v lese došlo k poškození pramene ,kde se rozmnožovali obojživelníci-žáby,čolci,mloci a podobně. Vzala tedy lopatu a krumpáč a dala se do práce. S této malé úpravy nakonec po letech práce ,vznikla minirezervace obojživelníků,kterou lze na Hukvaldech navštívit .Rovněž upravila prostor starého lomu tak,aby se v něm dařilo ještěrkám,slepýšům,zmijím obecným…
2. Skupina která je bohužel početnější a je o ní většinou i více slyšet, jsou lidé kteří zvířatům většinou vůbec nerozumí a někteří se bohužel chtějí díky zvířatům jen zviditelnit.
Před několika lety jedna taková „ochránkyně“ napsala na internetu o mém chovu Kajmana brýlového , kterého jsem tehdy choval ve vytápěném skleníku na tropické rostliny , kde teplota ani v zimě neklesala pod 20°C a na jehož chov jsem měl povolení Krajské veterinární správy a tento chov byl pravidelně kontrolován , že jej chovám ve „ studené venkovní místnosti pod skleníkem s trochou simulované trávy a vlastním trusem“
Jsem asi málo vzdělaný,neboť o venkovní místnosti jsem ještě neslyšel , a také nevím kde se vzal ten trus , když krokodýli kalí do vody.
Tato zapálená „ochránkyně“ zvířat na mne pak vyslala dalšího „ochránce“ zvířat podobného ražení,který si říká odborník nebo zoolog i když žádné zoologické vzdělání nemá a zvířata má tak rád ,že má na zdi pověšený kožich z rysa. Tento odborník mi přijel ,spolu s televizním štábem , zkontrolovat můj chov pumy americké a již předem prohlásil ,že mám na chov nevhodný kotec a že jej nemám vybavený kmeny a kameny,takže šelmu týrám.
Zvláštní je na tom to ,že kotec je za domem ,takže jej dotyčný nemohl vidět. Možná je dotyčný třeba jasnovidec ,jinak si to nedovedu vysvětlit.
Možná jste si také na jaře 2011na internetu ,na novinky.cz ,všimli článku o trestním oznámení nějaké paní,ohledně chovu mláděte slona v zoo Ostrava.Takže zaměstnanci zoo ,kteří možná dělali kvůli odchovu slůněte více než mají v náplni práce,byli zřejmě odměněni podáním vysvětlení na policii.Na tomto případu kromě jiného nechápu také to,proč takováto zanícená ochránkyně slonů,nechrání tato zvířata,například ve volné přírodě v Africe,před pytláky.Předpokládám ,že když tato ochránkyně slonů,zjistila,že o slona nebylo správně pečováno,zřejmě aspoň jednoho slona doma chová.
Zajímalo by mě,také to jestli takovíto zapálení ochránci zvířat,jsou vegetariáni a jestli používají napřiklad kosmetiku,která byla testována na zvířatech.
Také stát se někdy staví k ochraně zvířat dost nelogicky.Např.před léty se v jakémsi úsporném balíčku ,který měl zřejmě spasit českou ekonomiku ,oběvilo i opatření ohledně veterinární péče ,což výrazně zvedlo ceny veterinárních ordinací.Většina lidí se s tímto opatřením smířila a jsou ochotni za svá zvířata ,je-li to potřeba, utratit nemalé peníze.Najdou se však i takoví,kteří kvůli vysokým cenám služeb veterináře raději nevyužijí.
Také se třeba zakázalo kupírování uší u psů.Ale pokud se rozhodnete chovat na zahradě třeba jen 2 kozy nebo ovce ,tak jste povinni je označit ušníma známkama a aby si to zvířata více užila,tak do obou uši.Pokud s tím nebudete souhlasit ,tak nejnižší pokuta je 5 000kč.
Nechápu proč se toto nedá řešit třeba čipováním.A proč se povinně nečipují všichni psi,aby nemusely být psí útulky a také by pak psa nešlo někde jednoduše vyhodit z auta,pokud by každý za svého psa zodpovídal. Také vyhlášky na chov hospodářských zvířat jsou zvláštní výtvory.Například na chov afrického pštrosa je potřeba minimálně 100x10m.A přitom prase nad 110 kg musí mít minimálně 1m2 .Není to trochu nepoměr?
EU přišla v roce 2012 z návrhem na řešení invazivních druhů zvířat.U této organizace to po řešení velikosti a tvaru banánu,okurek asi nikoho moc nepřekvapilo.Ve skutečnosti se však jedná o něco úplně jiného.Dá se však s největší pravděpodobností předpokládat a současný vývoj tomu nasvědčuje,že něco tak nepružného, musí zaniknout.Nejvíce mne na tomto návrhu zaujalo to , že nějaké invazivní druhy chce řešit druh ,který nejspíš v nejbližší době kvůli svému inazivnímu rozvoji ,zničí nejenom prostředí v kterém žije,ale i sám sebe.
